O čajích a jejich správné přípravě

Zelený čaj je nejstarší ze všech druhů čaje. Po nasbírání se lístky suší a tepelně upravují, aby nedošlo k oxidaci. To se dělá buď přehazováním na velké pánvi nad ohněm, nebo napařováním listů nad vodou (běžná praxe v Japonsku - čaj pak chytne zvláštní aroma, které lze najít v japonských čajových směsích sencha a matcha). Dle země původu se čajové lístky balí do různých tvarů (v Japonsku jsou to dlouhé jehly, v Číně jakési pletence). Zelený čaj je většinou poměrně hořký, ale je běžnou praxí jej různě dochucovat - nejčastěji jasmínem. Je také velmi bohatý na vitaminy a obsahuje dost kofeinu.
Jeho příprava je poněkud náročnější než příprava bílého. Vlastně, připravit správně zelený čaj je docela náročné. Začátečníkovi ale postačí tyto základní informace: teplota vody nesmí přesáhnout 80°C, jinak by se čaj zničil; čím déle louhujete, tím hořčí bude (na první nálev stačí i 30 vteřin); z kvalitního zeleného čaje dokážeme připravit až 3 nálevy, přičemž druhý bývá nejlepší; na každých 200ml použijeme 2 lžičky zeleného čaje; nedoporučuje se používat kovové vybavení, které ovlivňuje jeho chuť.
V asijských zemích je běžné jej pít po jídle, protože zelený čaj urychluje metabolismus a napomáhá trávení.

Černý čaj je asi nejpopulárnější druh čaje ve světě. Sběr lístků probíhá stejně jako u zeleného, ovšem černý čaj prochází oxidací. Po natrhání se lístky rozprostřou ve stínů ve větrané místnosti a nechají se, dokud neztratí 50% své vlhkosti. Poté se lístky svinují, čímž se podpoří fermentace. Čas fermentace ovlivní výsledek - pokud je příliš krátká, dostaneme něco jako zelený čaj, pokud příliš dlouhá, čaj ztratí svůj charakter. Následně se čaj dosuší a prosívá. Je o něco sladší než čaj zelený a patří k čajům, které jsou nejvíc dochucovány (například velmi známý Earl Grey). 
Příprava černého čaje je velmi jednoduchá. Lze použít vroucí vodu, dávkování je stejné jako u zeleného (2 lžičky na 200ml), doba louhování pak závisí na typu čaje (ceylonské čaje - 2 min; nepálské - 3 min; ostatní - 4 min). Standardně se z černého čaje připravuje pouze jediný nálev. Někteří lidé tvrdí, že při louhování delším než 5 minut má místo povzbuzujících (černý čaj obsahuje vysoké množství kofeinu) spíše uklidňující účinky.

Oolong je něco mezi zeleným a černým čajem. Po natrhání se lístky vysouší a následně opalují nad ohněm a zároveň fermentují při vysoké teplotě. Oolong má nízký obsah kofeinu.
Pro první nálev můžeme použít vroucí vodu, poté nižší teploty. Louhujeme 2-5 minut.

Rooibos je, jak již bylo řečeno, původem z jižní Afriky a získává se z keře čajovec kapský. Způsob jeho zpracování a používání je ale velmi podobný pravým čajům. Rooibos tradičně prochází fermentací, ale existuje i nefermentovaná verze "zelený rooibos". Tento čaj má velice jemnou chuť a je oblíbený pro vysoký obsah antioxidantů a stopových prvků. Rooibos neobsahuje žádný kofein, proto jej můžeme pít i večer. 
Zaléváme vroucí vodou, připravujeme pouze jeden nálev a louhujeme cca 5 minut.

Doufám, že se vám článek líbil a téma čajů vás zaujme, příště se v této rubrice totiž podíváme na tradiční čínský čajový rituál Gong fu cha <3

Zdroje: TOTO, TOHLETO A TOHLE